úterý 13. září 2011

Mostar, den 12 - první část

Další myšlenky, kterých se nemůžu zbavit, když jsem v Mostaru.

Přemýšlím, že se stanu vegetariánem. Skoro pořád tady jíme mleté maso a z toho mám nepříjemný pocit. Hrozně mi to připomíná McDonald. Když už není mleté, je jak z jídelny. A vzhledem k tomu, že tady odpoledne nejdu domů, kde smůžu sníst něco, o čem vím, nebo jsem aspoň přesvědčená, že vím, odkud to pochází, zkusím to maso prostě nejíst. Budu na sebe samou myslet jako na laboratorní myš. Až dokud neuvidím zlaté prase.


Co se odpadu týče, mám za to, že moje normální chování (minimálně na zdejší poměry určitě) je dost eco-friendly a chci, aby to tak zůstalo, takže si tady zkusím zařídit takové podmínky, abych mohla aspoň třídit odpad. Jo, to je ta ekologie, o které mluvím. (Vyhazování obalů do košů mi přijde tak automatické, že o tom ani nepíšu, ačkoliv tady je to asi stejná rarita jako když má u nás někdo v bytě kompost.)
Nejsem jediná, kdo se od příjezdu cítí jako eco-enemy. Zajímalo by mě, jestli lidi tady se stanou dříve friendly to eco nebo friendly to my ego.

Jak dnes dopadlo mé vegetariánství napíšu brzy. Teď končím.

Žádné komentáře:

Okomentovat